Kladívkový šrotovník bez síta


Tenhle projekt patří v podstatě do třech sekcí mých stránek. Šrotovník slouží k mletí vypěstovaného obilí na šrot pro domácí zvířata. Čili by měl být v sekci o zemědělství. Protože je ale jeho pracovní část vyrobená z oceli, patří zároveň i do sekce o zámečnictví. No a nakonec - podstavec je vyrobený ze dřeva, takže je to i truhlařina.

Starý šrotovník s pískovcovými kameny, který sloužil po několik generací, byl už na tom velmi špatně. Rozhodl jsem se pořídit nový, lepší, modernější. Takže jsem začal pátrat, kde jinde v dnešní době než na Internetu. No a velmi rychle jsem dospěl k rozhodnutí, že to zařízení raději vyrobím, než abych ho za otřesně velkou sumu koupil. Směroval jsem tedy svoje pátrání spíše na nějaké návody, jak šrotovník vyrobit. A objevil jsem něco úžasného: Kladívkový mlýn bez síta určený na africký venkov. Vymyslela ho paní Amy B. Smith z Massachusetts (viz. Wikipedia). Ti se mají, tihle Afričani. Tenhle projekt má totiž širší pozadí...


Ideologie kolem šrotovníku

Existuje totiž určitý soubor doporučení, jaké technologie jsou vhodné na africký venkov. Velmi zjednodušeně řečeno, zařízení určené do Afriky musí být tak jednoduché, aby uživatel chápal princip činnosti a byl tudíž schopen zařízení v případě poruchy sám opravit s využitím pouze místních zdrojů. Případně aby byl schopen navrhovat a provádět různá zlepšení. No a konečně, zařízení by mělo být levné a pořízené bez nějakých finančních programů. Jak jsem řekl, ti se mají! To my tady v Evropě si na leasing musíme kupovat drahé složité stroje, kterým nikdo z nás pořádně nerozumí a když se rozbijí, nezbyde nám nic jiného, než je dát opravit do drahého značkového servisu, který musí objednat speciální náhradní díl u výrobce a měsíc na něj čekat.

Takže jsem si řekl: H---O! I já si vyrobím jednoduché zařízení, kterému budu rozumnět a sám si ho dokážu opravit. Proč by africký venkov měl mít vůči evropskému nějaká privilegia.


Technické řešení

Normální kladívkový šrotovník má na rotoru lopatky - kladívka. Rotor se otáčí tak rychle, aby obvodová rychlost kladívek stačila na rozbití obilného zrna v letu. Buben, ve kterém se rotor otáčí, má na obvodu síto. Dostatečně jemný obilný prach propadává sítem ven. Síto je slabinou celého zařízení. Jednak je náchylné na poškození, pokud se do obilí dostane kámen, zanáší se, takže je potřeba ho čistit a pokud se poškodí, není možné jej jednoduše vyrobit. Paní Smithová tedy vymyslela šrotovník bez síta. Separaci mouky od ještě nerozemletého obilí zajišťuje proud vzduchu. Aby bylo možné použít dvoupólový asynchronní motor bez dalších převodů, dohnala potřebnou obvodovou rychlost zvětšením průměru - tedy lépe řečeno délky - rotoru.

Vyrobil jsem tedy mlýn velmi podobný tomu africkému. Bohužel, měl jednu vadu. On to totiž byl mlýn na mouku, takže mlel mouku. Na krmení prasat to bylo příliš jemné. Takže jsem potřeboval jeho vlastnosti trochu zhoršit. Původní mlýn měl výfuk namleté mouky umístěný v horní části. Paní Smithová si dala hodně práce a provedla sérii pokusů, aby zjistila nejvhodnější umístění výstupního otvoru. Její mlýn má u dna bubnu ještě jeden otvor se záklopkou, který slouží k vysypání nerozemletelného materiálu. Já jsem tedy udělal to nejjednodušší, co udělat šlo. Výstupní otvor v horní části mlýnu jsem zaslepil a jako výfuk používám ten spodní otvor. Stručně řečeno - mele to zběsile.


šroťák + K15

hrdý Kretén se svým bumbrdlíčkem


Poté, co se mi několik lidí ozvalo s doplňujícími dotazy, přidělal jsem pár dalších fotek:

šroťák

pohled z boku - mezi překližkovou násypkou a bubnem je vidět konec páky, kterou se ovládá škrtící klapka na vstupním otvoru na obilí

šroťák

pohled zezadu - dvoupólový třífázový motor 2.2 kW - důležitou součástí obvodu je motorový spouštěč - vlevo nahoře. Chrání motor před přetížením.

šroťák

výduchy. Lze mlít současně mouku do pytlíku na horním výduchu a šrot do pytle na spodním výduchu. Horní výduch lze zaslepit.

P15/1, K15 - prosinec 2006, naposledy aktualizováno: září 2015