Kytarová hlava 100 W

Tohle bych snad ani nepublikoval. Ale čas od času mi někdo napíše dotaz ohledně lampových věcí. Takže si říkám, že se možná pár lidí nechá inspirovat. Je to velmi vleklý projekt; v současné době už je naštěstí v závěrečné fázi.

Historie projektu

Tahle záležitost je vlastně hroznej bastl. Projekt vytvořit kytarovou hlavu vznikal postupně a živelně. Jeho prvopočátky sahají do roku 2003. Tehdy jsem dostal od kolegy čtveřici pentod (oni to možná jsou ve skutečnosti svazkové tetrody) EL34 a dostal jsem chuť na další pokusy po úspěšném projektu zesilovače s PL500. Postavil jsem tedy vzorek - jeden kanál pro budoucí zesilovač 2 x 100 W. Hrálo to obstojně, ale nenadchlo mě to natolik, abych stavěl i druhý kanál. Několik let mi ležel na skříni.

Mezitím jsem se pokoušel postavit kytarový hybrid - lampový předzesilovač s tranzistorovým koncovým stupněm. Vědom si toho, že v žádném případě nesmí docházet ke zkreslení na tranzistorech, jsem navrhl a postavil podle amára jenom s drobnými úpravami kvazikomplementární koncák 150 W s 2x2 KD503. K němu jsem předřadil předzesilovač pro baskytaru, taky podle amára. Tahle sestava mi doma taky nějaký čas ležela - zase - byl to experiment, nijak výjimečný.

Nakonec jsem vymyslel, že tranzistorový koncák dám do samostatné skříně od starého PC. S úspěchem s ním honím velkou dvoupásmovou reprobednu. V létě si jí dávám na balkón, když něco dělám na dvorku. No a z lampového předzesilovače a koncáku jsem slepil kytarovou hlavu.

V konečném řešení jsem předzesilovač pro baskytaru vyhodil a nahradil jiným předzesilovačem pro elektrickou kytaru. Tišťák basového předzesilovače byl špatně navržený, při zabudování do šasi byl vstup moc blízko síťového přívodu a nedokázal jsem se zbavit brumu.

Koncový zesilovač

Je to klasické zapojení, tak jak ho staví Marshall, nebo jak ho můžete najít ve schématech starých Tesla zesilovačů. Přesto jsem pár úprav provedl. Ten chuchvalec odporů v předpětí mřížek koncových pentod slouží k lepšímu nastavení pracovních bodů. Jedním potenciometrem se nastavuje celkový klidový proud koncovými elektronkami, druhý slouží k nastavení symetrie. Při nastavování se měří napětí na pojistách v katodách koncových lamp. Úbytek napětí na desetiohmových odporech proti zemi určuje klidový proud a rozdíl napětí mezi nimi by měl být nulový.

Také jsem přidal ještě jednu lampu a vytvořil zesilovací stupeň se zesílením daným zpětnou vazbou. Na rozdíl od pramenů, ze kterých jsem čerpal, jsem použil elektronky ECC82 (hlavně proto, že jsem jich měl pár doma). Tyhle lampy mají menší zkreslení, ale i menší zesílení, takže jsem to musel nějak dohnat.

Zesilovač byl navržený na výstupní výkon 100W. Měření ale ukázala, že z něj dokážu vyždímat jenom něco přes 50 W čisté sinusovky. Problém je v nízkém anodovém napětí. To je jenom něco kolem 300 V, na 100 W by bylo potřeba přes 400 V. Vymyslel jsem, že anodové napětí zkusím posílit dalším zdrojem v sérii. To jsem ještě nezrealizoval.

Pokud někdo nebude takový megaloman jako já nebo K95, může konec postavit jenom jednoduchý, tzn. v každé větvi jenom s jednou EL34. Výkon bude poloviční. V tom případě by stačil menší výstupní transformátor a bylo by potřeba upravit počty závitů.

Výstupní transformátor

Výstupní transformátor je navinutý na jádře z plechů EI 40 s výškou svazku 60 mm. Jednotlivé vrstvy jsou prokládány papírem ze svitkového olejového kondenzátoru. Sekce primáru a sekundáru jsou ještě oddělené silnější izolací z voskovaného papíru. Pro správný přenos v celém kmitočtovém pásmu je důležité vinutí správně střídat.

Sekundár je vinutý dvojitým drátem. Jeho sekce jsou zapojené v sérii, přičemž 1. - 3. sekce dá výstupní impedanci 4 ohmy, všechny čtyři sekce dají výstupní impedanci 8 ohmů.

pořadí	vinutí	počet závitů	průměr drátu
1	1.sekce 1.větve primáru	401	0.45 mm
2	1.sekce sekundáru	23	2x1.06 mm
3	1.sekce 2.větve primáru	401	0.45 mm
4	2.sekce sekundáru	23	2x1.06 mm
5	2.sekce 2.větve primáru	401	0.45 mm
6	3.sekce sekundáru	22	2x1.06 mm
7	2.sekce 1.větve primáru	401	0.45 mm
8	4.sekce sekundáru	16	2x1.06 mm

Pokud se vám nechce trafo navíjet, můžete si ho koupit, např. v GESu. Ale připravte se na to, že se vám stavba zesilovače prodraží.

Výstupy z trafa jsou vyvedené na zadním panelu šasi na Jacky 6.3 mm. Na 4-ohmový výstup je zároveň napojený zpětovazební vstup zesilovače a indikátor vybuzení.

Předzesilovač

Ten není ničím zvláštní - zapojení jsem víceméně opráskl z webu. Korekce jsou postavené na zvláštním tišťáku. I ostatní potenciometry jsou mimo tišťák, připojené stíněnými kabely (v osazováku jsou ale nakreslené). Lampy předzesilovače jsou osazené stínícími kryty.

Propoj mezi předzesilovačem a koncovým zesilovačem je vedený přes zásuvku Jack 6.3 mm v zadní stěně. Je tak možné koncový zesilovač použít i samostatně, např. s CD přehrávačem. V zadním panelu mám připraveny díry pro další možné vstupy nebo výstupy, např. pro vřazení nějakého kytarového efektu. To se uvidí časem.

Napájecí zdroj

Napájení je řešené klasickým eliminátorem. Pro předzesilovač jsou sekce oddělené stabilizátorem. Důvod je prozaičtější, než by možná někdo tušil. Srazil jsem napětí, abych mohl používat kondenzátory na 200 resp 250 V místo na 400 V. Diodu D2 jsem přidal dodatečně až poté, co jsem odprásknul T1. Je připájená ze strany spojů, už se mi kvůli ní nechtělo předělávat tišťák.

Zesilovač má dva vypínače. Jeden je síťový vypínač, druhý je vřazený před eliminátor - slouží pro standby mód. Kromě pojistek na plošných spojích jsou na zadním panelu šasi ještě tři pojistková pouzdra pro síťové napětí, sekundár trafa anodového napětí a žhavícího napětí.

Pro záporné předpětí jsem vyrobil samostatný stabilizovaný zdroj cca -60 V. Napětí není kritické, předpětí se dá v širokém rozsahu regulovat trimry. Ale stabilizace je vhodná. Lampy ECC83 a ECC82 jsou žhavené stejnosměrným stabilizovaným napětím 12.6 V. Lampy EL34 jsou žhavené střídavým napětím přímo z trafa, přes pojistku 6.3 A.

Napájecí transformátory

Hm, to množné číslo není bohužel překlep. Velký napájecí transformátor jsem vyrobil pro koncový stupeň převinutím sekundárů nějakého trafa. Jádro je EI 40, výška svazku 50 mm. Jsou na něm vinutí pro anodové napětí cca. 250 V, 6.3 V pro žhavení a cca. 60 V pro předpětí. Ale nepomyslel jsem tehdy na to, že budu potřebovat stejnosměrné žhavení kvůli eliminaci brumu. Doplnil jsem proto další trafo s výstupy 16 V a 60 V. Přišlo mi to snažší než znovu rozebírat a převíjet to první. 16 V je použito pro žhavení, 60 V jsem použil pro záporné předpětí mřížek koncových elektronek - 60 V vinutí na velkém trafu mi tedy zbylo na zvýšení anodového napětí.

Mechanická konstrukce

Tady jsem si dal záležet. Šasi je vyrobené z ocelového plechu tl. 2 mm, v rozích je zavařené CO₂ svářečkou. Lakované je práškovou vypalovací barvou. Tišťáky jsou přišroubované pomocí kovových distančních sloupků M3x10mm. Šasi bude umístěné do bedny vyrobené z dřevotřísky a potažené černou koženkou. Detaily jsou snad patrné z fotografií.

P15/1, K15 - prosinec 2006, naposledy aktualizováno: leden 2024